Je to snadné a nic na tom není. Svůj cider si můžete udělat i vy. Ve zkratce pro úplné začátečníky:
Co budete potřebovat. Vhodnou nádobu (demižon, PET láhev), kvasnou zátku, hadičku na stáčení z kalů
– vezměte jablečný mošt.
– dejte ho někde ve vhodné nádobě na vhodné místo s teplotou okolo 15-18 °C, nejlépe do temna a čekejte. Nádobu uzavřete bulkátkem. Mošt se po několika dnech samovolně rozkvasí pomocí kvasinek, které jsou přítomny na ovoci.
– po ukončení kvašení během pár týdnů mošt stočte z kalů hadičkou do jiné nádoby až do plna a nechte to být. Bulkátko vyhoďte a nádobu uzavřete ať se do ní nic nedostane.
– vydržte několik měsíců. Nekoštujte, neupíjejte, nelezte do toho. Mošt se začne sám postupně čistit až po několika měsících bude průhledný jako víno.
– někdy okolo února nebo března by cider mohl být hotový.
– můžete lahvovat.
No, zas až tak jednoduché to nebude. Příroda vám nachystá několik pastí, do kterých se nesmíte chytit. Nebezpečí číslo 1 je kyslík. Je to váš veřejný nepřítel. Ten může veškeré vaše snažení rychle zkazit. Nepodceňujte ho, je velice schopný i v zanedbatelných koncentracích.
- První z fází kvašení je bouřlivá. Kvasící jablečná šťáva hodně pění. Nechceme mít doma binec a tak si připravíme více nádob. Jednu, třeba pětilitrový demižon dolijeme moštem tak ze tří čtvrtin a druhou, třeba dvoulitrovou PETku naplníme taky tak nějak do tří čtvrtin. Po ukončení bouřlivého kvašení demižon dolijeme po hrdlo z PETky. Budeme potřebovat kvasnou zátku na demižon, PETka se dá povolovat a tlak oxidu uhličitého jako produktu kvašení se dá postupně upouštět.
- Během čekání budeme cider stáčet hadičkou. Je to kvůli tomu, abychom odstranili kaly ze dna. První stáčení se může provádět po ukončení kvašení. Na dně jsou zbytky ovoce a mrtvé kvasinky. Stáčíme tak, aby se cider co nejméně provzdušnil. Tekutina se musí přelít co nejklidněji. Nádobu dolijeme až po hrdlo a uzavřeme. Dáme do chladna a čekáme.
- Lahvování: většinou se lahvuje do půl litrových pivních lahví nebo šampusek. Nejjednodušší je použít pivní lahve od Bernarda. Když nejsou tak je třeba zakoupit kurunky 26 mm na pivní a 29 mm na sektové láhve a zavíračku na korunky.
- Před plněním je možno sypnout kávovou lžičku cukru. Po naplnění a uzavření se cukr zase rozkvasí a cider nebude tichý, ale trochu nasycený oxidem uhličitým.
- Machrovina je uměle nasytit cider oxidem uhličitým a plnit láhve protitlakovou plničkou za předchozí evakuace vzduchu z láhve nebo výplachem vzduchu za pomocí CO2. Na to už jsou třeba nějaké cajky. Kyveta, bomba s CO2 a redukční ventil, lednička na chlazení a protitlaková plnička.
Tipy na přemýšlení
Můžete si připravit zákvas. Hlavní nádobu dejte do chladu a chladu. Do petky nalijte do poloviny mošt a přidejte kulturní kvasinky zakoupené v nějakém eshopu. Dejte do sluníčko do tepla. Za den až dva se z petky stane granát. Vezměte granát a vylijte obsah do hlavní nádoby. Během několika málo dnů začne tanec.
Použít kulturní kvasinky – zakoupíte v kdejakém eshopu.
Kvasit za nízkých teplot – doporučuji kvašení nechat probíhat za nižších teplot okolo 10° C. Bude to déle trvat, odměnou ale bude výraznější chuť. Při bouřlivém kvašení dochází k tomu, že unikající bublinky CO2 strhávají chutě ze šťávy.
Vysířit nádobu před nalitím moštu – vysířením nádoby dojde k usmrcení všech mikroorganismů, které jsou ve šťávě a mohly by nadělat neplechu. Kvasinky mají větší odolnost a přežijí. Sířit se dá sirnými plátky z drogerie. Bacha, nepřehnat to. Na padesátilitrový demižon stačí třetina plátku. Nebo zakoupit tekutou síru ve vinařských potřebách.
Vysířit už hotový cider – nejlépe tekutou sírou od vinařů. Lépe se dávkuje. Udržovat hodnotu volné síry na 20.